Jdi na obsah Jdi na menu
 


Po třech letech

19. 6. 2011

O tři roky později jdou po cestě ke Konoze dvě postavy v pláštích jsou to Naruto a Hinata za ty tři roky se změnily jak psychicky tak i fyzicky. Naruto už nemá čistě blond vlasy ale má v nich červené prameny a jsou mu po ramena. Jeho oči už nejsou modré, ale červené naštěstí mu zůstaly lidské zornice. Na sobě má černý plášť, který je vespod lemovaný červenými plameny a na zádech má znak ohně a přes plášť má zavěšenou katanu. Na nohou a rukou má chrániče u pasu má vyvolávací svitek. Jinak je jeho oblečení černé. Hinata má ve svých tmavomodrých vlasech bílé prameny a jsou dlouhé až po pás. Oči má od navrácení rudé. Oblečená je jako Naruto do černého pláště ale s tím rozdílem že nemá lemování a na zádech má znak pěti živlů. Stejně jako Naruto má katanu a vyvolávací svitek. Její chrániče nesou znaky pro všechny živly. Před nimi jde červená liška a bílý pes.

„Hin?“

„Ano Naruto-kun?“

„Já jen jak se těšíš zpátky do Konohy?“ Optal se Naruto.

„Ani moc ne. Díky mistrovy vím, že mě otec prohlásil za mrtvou a Hanabi má převzít vedení klanu ale, když se náhle vrátím tak z toho určitě budou problémy.“

„Snad ne, a pokud se tvůj otec o něco pokusí tak ho zpacifikuju.“

„Doufám, že tak daleko to nezajde.“

„Já doufám, že je Hokage ještě Sarutobi nechtělo by se mi vysvětlovat někomu jinému, co jsme zač.“ Řekl Naruto a Hinata jenom kývla na souhlas.

„Ňaf?“ ozval se pes.

„Ano všimla jsem si.“ Odpověděla mu Hinata.

„Čeho?“ Optal se Naruto.

„To si necítil toho ninju, co proskákal nad námi?“ Divila se Hinata.

„Jo toho jsem si všimnul, ale neřeším ho,“ Když Naruto uviděl nesouhlasný výraz Hinaty tak honem pokračoval. „Jsme blízko Konohy tak je logické že tu budou ninjové mě by spíš překvapilo kdy bychom žádného nepotkaly.“

„Naruto měli by jsme si dávat pozor dokud nedokončíme kompletně prolnutí.“ Řekla důrazně Hinata.

„Naruto Hinata má pravdu ještě jste nedokončily prolnutí a jste ještě dost zranitelní.“ Ozvala se liška.

„Dobrá přiznávám, máte pravdu. Promiň Hin.“

A dál pokračovaly beze slova.

O deset minut později v Konoze v kage kanclu seděl třetí Hokage za stolem a četl si nudné hlášení z mise. Najednou někdo bez zaklepání vtrhl dovnitř.

„Promiňte mi Hokage-sama ale blízko vesnice jsou dvě osoby podle všeho ninjové, ale nemají žádnou čelenku.“ Hlásil ninja, který vtrhnul do kanceláře.

„Nechte je zatím na pokoji ale, pokud vstoupí do vesnice, ať je někdo sleduje.“ Přikázal Třetí.

„Provedu.“ A s tím se ninja vypařil v obláčku kouře.

„Hergot aspoň dveře by se mohli naučit zavírat.“ Polohlasně nadával Třetí.

 O dvacet minut prošly branou Konohy Naruto s Hinatou. Stráž u brány si jich nevšimla, protože spala, Naruto nad tím nechápavě kroutil hlavou a Hinata se musela smát, protože to se nezměnilo.

„Kam nejdřív?“ Ptal se Naruto Hinaty.

„Nejdřív bych zašla k Hokagemu.“ Navrhla Hinata.

„Ok Hokage a pak si zajdeme na jídlo já nevím jak ty ale já mám strašnej hlad.“

„Myslíš na něco jiného než na jídlo, spaní a trénink?“ Zeptala se smíchem Hinata.

„Ale jo třeba na tebe.“ Odpověděl jí pobaveně Naruto.

„Jsi blázen,“ sdělila Hinata Narutovi. Ten začal dělat uraženého. „A proto tě tak miluju.“ Dodala Hinata a políbila Naruta na tvář.

„Hm to se mi líbí, nedáš mi ještě další?“ Zajímal se Naruto.

„Leda když mě chytíš.“ Odpověděla mu Hinata a začala zdrhat.

„No počkej!“ Vykřikl Naruto a hnal se za ní.

Takhle doběhly až k budově Hokageho celí vysmátí. Už chtěli vstoupit do budovy, když je zastavily tři ANBU. „Půjdete s námi!“ přikázal jeden z nich.

Hinata se jen usmála a ohromnou rychlostí složila několik pečetí.

„Hin je to to co si myslím, že to je?“ Zeptal se Naruto a jenom sledoval, jak se ti tři řítí někam pryč.

„Ano je to technika boha iluzí.“

„A copak jsi jim nakukala?“

„Ale jenom že jim utíkáme.“ Sdělila mu Hinata líně s úsměvem.

O tři minuty později v kanceláři Hokage si zrovna Třetí popíjel čaj a při tom pozoroval z okna hlavy předchozích Kagů. Z jeho rozjímání ho vyrušilo zaklepání na dveře.

„Dále!“ A otočil se ke dveřím čelem, docela byl zaražený vzhledem dvou osob, které k němu přišly.

Jeho mozek nechtěl přijmout to, co viděli jeho oči. „Ne to nemůže být ona, vždyť jí její rodina prohlásila za mrtvou. Ale je zase pravda že se její tělo nenašlo.“ Honilo se hlavou Třetímu.

„Dobrý den Hokage-sama.“ Pozdravila Hinata.

„Hinata?“ Jenom z něho vypadlo a dál se na ní díval jak na zjevení.

Hinata jenom přikývla.

„Hej a já jsem vzduch?“ Dělal uraženého Naruto.

Třetí přejel pohledem na Hinatina společníka a už podruhé se o něj pokoušel infarkt. Připadalo mu totiž, že se dívá na Čtvrtého Hokage jen s jinou barvou očí. Jenže ten byl po smrti.

„Naruto?“

„Já vím, že jedenáct let je dlouhá doba.“ Usmál se Naruto od ucha k uchu.

„Naruto, vyrostl jsi a podle všeho si dokázal ovládnout tu sílu, co do tebe byla zapečetěna.“ Prohlásil Třetí.

Naruto přikývl i když měl Třetího rád nehodlal mu říkat o prolnutí.

„Hinata Hyuuga, tvoje matka i bratranec určitě rádi uslyší, že jsi naživu.“ Přenesl pozornost na Hinatu.

„Špatně Hokage-sama už nejsem Hyuuga.“ Opravila ho Hinata.

„Vážně? A jak ti mám říkat?“

„Hinata Uzumaki.“

„Pro mě za mne ale tvůj otec to bude brát jako zostuzení klanu.“ Varoval jí Třetí.

 „Jestli se pokusí Hinatě ublížit tak s ním vytřu podlahu.“ Zavrčel Naruto.

„Koukám, že se u vás staly jisté z měny co kdybyste mi řekli co se všechno stalo?“ Navrhl Třetí.